moodle/lang/cs/help/wiki.html

<p align="center"><b>N<EFBFBD>pov<EFBFBD>da k psan<61> Wiki str<74>nek</b></p>

<p>
  Wiki str<74>nky poskytuj<75> mo<6D>nost form<72>tovat text intuitivn<76>mi a lidmi snadno
  <20>iteln<6C>mi zna<6E>kami.  Form<72>tov<6F>n<EFBFBD> je p<>i zobrazov<6F>n<EFBFBD> automaticky p<>evedeno do
  XHTML. Nemus<75>te tedy zn<7A>t syntaxi HTML a p<>itom nep<65>ich<63>z<EFBFBD>te o mo<6D>nost
  form<72>tov<6F>n<EFBFBD> v<>mi napsan<61>ch str<74>nek. Dal<61><6C> v<>hodou je, <20>e text vypad<61> <20>iteln<6C>ji
  ne<6E> klasick<63> HTML str<74>nka i <em>p<EFBFBD>ed</em> konverz<72>. Wiki text je alternativou
  k vytv<74><76>en<65> webov<6F>ch str<74>nek pomoc<6F> ukl<6B>d<EFBFBD>n<EFBFBD> jako HTML ve Wordu a umo<6D><6F>uje
  snadnou <20>pravu t<>chto str<74>nek online. 
</p>

<p>
  Wiki str<74>nku p<><70>ete jako oby<62>ejn<6A> text. K dispozici m<>te nav<61>c n<>kolik
  <em>speci<EFBFBD>ln<EFBFBD>ch</em> znak<61>, kter<65>mi ur<75>ujete, jak bude text na str<74>nce vypadat
  (form<72>tovac<61> znaky).
</p>

<h3>Form<EFBFBD>tov<EFBFBD>n<EFBFBD> odstavce textu</h3>

<p>
  Odstavce se ve Wiki odd<64>luj<75> pr<70>zdn<64>m <20><>dkem. Chcete-li naform<72>tovat cel<65>
  odstavec na ur<75>it<69> typ, vlo<6C>te jeden z n<>sleduj<75>c<EFBFBD>ch znak<61> jako prvn<76> znak
  prvn<76>ho <20><>dku odstavce a za n<>m ud<75>l<EFBFBD>jte mezeru.
</p>

<table>
  <tr><th>Znak</th><th>Typ odstavce</th></tr>
  <tr><td>Nic</td><td>Oby<EFBFBD>ejn<EFBFBD> odstavec</td></tr>
  <tr><td>&gt;</td><td>Odsazen<EFBFBD> odstavec</td></tr>
  <tr><td>Mezera</td><td>Ji<EFBFBD> naform<72>tovan<61> text (pevn<76> <20><><EFBFBD>ka)</td></tr>
  <tr><td>%</td><td>Ji<EFBFBD> naform<72>tovan<61> text <em>a</em> form<72>tov<6F>n<EFBFBD> Wikki je ignorov<6F>no</td></tr>
  <tr><td>!#</td><td>Nadpis - m<>sto # napi<70>te <20>rove<76> nadpisu 1-6 (1 je nejvy<76><79><EFBFBD>)</td></tr>
  <tr><td>Q.</td><td>Ot<EFBFBD>zka (z angl. Question) - do odstavce je p<>id<69>na informace o CSS stylu, co<63> umo<6D>n<EFBFBD> zobrazit odstavec jako ot<6F>zku (z<>vis<69> na pou<6F>it<69>m motivu str<74>nek)</td></tr>
  <tr><td>A.</td><td>Odpov<EFBFBD><EFBFBD> (z angl. Answer) - jako Q., ale odpov<6F><76></td></tr>
</table>

<h3>Form<EFBFBD>tov<EFBFBD>n<EFBFBD> seznam<61></h3>

<p> 
  Jednoduch<63> seznamy se tvo<76><6F> prost<73>m um<75>st<73>n<EFBFBD>m speci<63>ln<6C>ho form<72>tovac<61>ho znaku
  na za<7A><61>tek ka<6B>d<EFBFBD>ho <20><>dku v seznamu, za kter<65>m se umis<69>uje mezera. Seznam je
  p<>eru<72>en pr<70>zdn<64>m <20><>dkem. Seznamy mohou b<>t rovn<76><6E> hierarchick<63> - typy
  vno<6E>en<65>ch seznam<61> se mohou li<6C>it. Definice v seznamu definic a typy textu
  m<><6D>ete voln<6C> kombinovat, dokud nedos<6F>hnete k<><6B>en<65>ho vzhledu. K ur<75>en<65> typu
  polo<6C>ky seznamu pou<6F>ijte n<>kter<65> z n<>sleduj<75>c<EFBFBD>ch znak<61>.
</p>  

<table>
  <tr><th>Znak</th><th>Typ polo<6C>ky seznamu</th></tr>
  <tr><td>*</td><td>Neset<EFBFBD><EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> seznam (punt<6E>k p<>ed polo<6C>kou)</td></tr>
  <tr><td>#</td><td>Set<EFBFBD><EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> seznam (1,2,3 atd.)</td></tr>
  <tr><td>:</td><td>Seznam definic, definice</td></tr>
  <tr><td>;</td><td>Seznam definic, text</td></tr>
</table>  

<p>P<EFBFBD><EFBFBD>klad vno<6E>en<65>ho seznamu:</p>
<p><pre>
  * prvn<76> punt<6E>k
  * druh<75> punt<6E>k
  ## vno<6E>en<65> <20><>dek 1
  ## vno<6E>en<65> <20><>dek 2
  * t<>et<65> punt<6E>k
</pre></p>
<p>Zobraz<EFBFBD> se jako:
<ul><li>prvn<EFBFBD> punt<6E>k</li>
  <li>druh<EFBFBD> punt<6E>k</li>
  <ol><li>vno<EFBFBD>en<EFBFBD> <20><>dek 1</li>
    <li>vno<EFBFBD>en<EFBFBD> <20><>dek 2</li></ol>
  <li>t<EFBFBD>et<EFBFBD> punt<6E>k
</ul></p>

<h3>Form<EFBFBD>tov<EFBFBD>n<EFBFBD> uvnit<69> <20><>dku</h3>

<p>
  Form<72>tov<6F>n<EFBFBD> uvnit<69> <20><>dku umo<6D><6F>uje ozna<6E>it <20><>st <20><>dku tak, aby m<>la ur<75>it<69> styl.
  Speci<63>ln<6C> form<72>tovac<61> znaky se mohou objevit kdekoliv na <20><>dku, ale m<>jte na
  pam<61>ti, <20>e nemohou p<>ech<63>zet na dal<61><6C> <20><>dek. N<>sleduj<75> uk<75>zky k<>du.
</p>

<table>
  <tr><th>Wiki k<>d</th><th>Bude vypadat jako</th><th>Form<EFBFBD>tov<EFBFBD>n<EFBFBD></th></tr>
  <tr><td>*hello world*</td><td><strong>hello world</strong></td><td>Siln<EFBFBD>, tu<74>n<EFBFBD></td></tr>
  <tr><td>/hello world/</td><td><em>hello world</em></td><td>Zv<EFBFBD>razn<EFBFBD>n<EFBFBD>, kurz<72>va</td></tr>
  <tr><td>+hello world+</td><td><ins>hello world</ins></td><td>Vsazen<EFBFBD> text</td></tr>
  <tr><td>-hello world-</td><td><del>hello world</del></td><td>Smazan<EFBFBD>, p<>e<EFBFBD>krtnut<75></td></tr>
  <tr><td>hello ~world~</td><td>hello <sub>world</sub></td><td>Doln<EFBFBD> index</td></tr>
  <tr><td>hello ^world^</td><td>hello <sup>world</sup></td><td>Horn<EFBFBD> index</td></tr>
  <tr><td>"hello world"</td><td><q>hello world</q></td><td>V uvozovk<76>ch</td></tr>
  <tr><td>%hello world%</td><td><code>hello world</code></td><td>K<EFBFBD>d, pevn<76> <20><><EFBFBD>ka</td></tr>
  <tr><td>@hello world@</td><td><cite>hello world</cite></td><td>Citace</td></tr>
</table>  

<h3>Zkratky</h3>

<p>
  Vysv<73>tlivky zkratek psan<61>ch velk<6C>mi p<>smeny se umis<69>uj<75> bezprost<73>edn<64> za
  zkratku do uvozovek (mezi posledn<64>m velk<6C>m p<>smenem zkratky a z<>vorkou nesm<73>
  b<>t mezera). Nap<61><70>klad:
</p>

<p>
  HTML(Hypertext Markup Language) 
  <br />
  bude p<>eveden na
  <br />
  <acronym title="Hypertext Markup Language">HTML</acronym>
</p>

<h3>Hypertextov<EFBFBD> odkazy</h3>

<p>
  URL odkaz se um<75>st<73> do textu a bezprost<73>edn<64> za n<>j (bez mezery) se nap<61><70>e
  text do uvozovek. Z tohoto textu se stane odkaz na zadanou URL. Nap<61><70>klad:
</p>
  
<p>  
  <em>http://www.google.com/(Vyhledat Googlem)</em> 
  <br />
  bude p<>eveden na
  <br />
  <a href="http://www.google.com/">Vyhledat Googlem</a>
</p>

<p>
  Podobn<62>m zp<7A>sobem jsou automaticky p<>ev<65>d<EFBFBD>ny emailov<6F> adresy:
</p>
<p>
  nikdo@nikde.com(Pokusn<73> u<>ivatel) 
  <br />
  bude p<>eveden do
  <br />
  <a href="mailto:nobody@example.com">Pokusn<EFBFBD> u<>ivatel</a>
</p>

<h3>Odkazy na Moodle Moduly</h3>

<p>
  Zn<5A>te-li id <20><>slo zdroje (pod<6F>vejte se na ?id=nn na konci URL adresy) a n<>zev
  modulu, m<><6D>ete na p<><70>slu<6C>n<EFBFBD> zdroj odkazovat pou<6F>it<69>m syntaxe:
</p>

<p>
  N<>zevModulu:nn(Popisn<73> text)
</p>

<p>
  nap<61>. <em>resource:36(Moje nov<6F> str<74>nka)</em> <em>forum:10(P<>ej<65>t do
  diskusn<73>ho f<>ra)</em>
</p>

<h3>Vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> obr<62>zk<7A></h3>

<p>
  Pomoc<6F> Wiki m<><6D>ete snadno vkl<6B>dat do va<76>ich str<74>nek obr<62>zky. Nejprve pomoc<6F>
  spr<70>vce soubor<6F> nahrejte obr<62>zek do Moodle a zapamatujte si cestu k tomuto
  souboru. Pot<6F> sta<74><61> ps<70>t:
</p>

<p>
  /<em>..cesta k souboru..</em>(Alterantivn<76> text)
</p>

<p>
  nap<61>.  /moje/pic00.jpg(M<>j obr<62>zek)</p>

<h3>Automatic<EFBFBD> p<>eform<72>tov<6F>n<EFBFBD></h3>

<p>
  Mno<6E>stv<74> obecn<63> pou<6F><75>van<61>ch text<78> je automaticky p<>evedeno do jejich XHTML
  ekvivalent<6E>. Mezi ty nejd<6A>le<6C>it<69>j<EFBFBD><6A> pat<61><74>:
</p>

<ul>
  <li>HTTP odkazy jsou p<>evedeny na aktivn<76> odkazy
  <li> ..., (R), (TM), (C), 1/4, 1/2, 3/4 jsou p<>evedeny na odpov<6F>daj<61>c<EFBFBD> znak
  <li> <20><>slo x <20><>slo se p<>evede s pou<6F>it<69>m znaku pro n<>soben<65>
  <li><EFBFBD><EFBFBD>dek za<7A><61>naj<61>c<EFBFBD> nejm<6A>n<EFBFBD> <20>ty<74>mi poml<6D>kami je automaticky p<>eveden na
  horizont<6E>ln<6C> <20><>ru
</ul>  

<h3>Kontrola pravopisu (zat<61>m zku<6B>ebn<62> verze)</h3>

<p>
  Wiki m<><6D>e b<>t p<>epnuto do re<72>imu kontroly pravopisu. Um<55>st<73>te do textu
  n<>sleduj<75>c<EFBFBD> <20><>dku a v<>e, co n<>sleduje, bude zkontrolov<6F>no:

<pre>
!SPELL:k<>d_jazyka:varianta_jazyka

P<EFBFBD><EFBFBD>klady:
!SPELL:en:british
!SPELL:cz
</pre>

<p>
  "k<>d_jazyka" nahra<72>te p<><70>slu<6C>n<EFBFBD>m k<>dem (nap<61><70>klad en, fr, sk apod.),
  "varianta_jazyka" (za dvojte<74>kou) je voliteln<6C> a m<><6D>e nab<61>vat hodnot
  "american", "british" nebo "canadian", je-li "k<>d_jazyka" en.
</p>

<p>
  P<>i zobrazov<6F>n<EFBFBD> jsou v<>echna nezn<7A>m<EFBFBD> slova zv<7A>razn<7A>na a n<>vrhy na opravu
  pravopisu m<><6D>ete vid<69>t, ponech<63>te-li kurzor my<6D>i na zv<7A>razn<7A>n<EFBFBD>m slovem.
</p>

<p><em>POZN<EFBFBD>MKA: kontrola pravopisu pou<6F><75>v<EFBFBD> knihoven <strong>pspell</strong>.
  Pro spr<70>vnou funkci mus<75> b<>t tyto knihovny a odpov<6F>daj<61>c<EFBFBD> adres<65><73>e nainstalov<6F>ny
  na va<76>em serveru (jinak bude PHP hl<68>sit chybu "calling undefined function").
  Platforma Windows nen<65> pln<6C> podporov<6F>na.</em>
</p>